Úspěch s hořkou příchutí

Jachta Imerys vedená triem Phil Sharp, Milan Koláček a Adrien Hardy dojela do cíle regaty Transat Quebec - St.Malo na výborném sedmém místě. Pro Milana je to letos již druhé umístění v první desítce při závodu přes Atlantik. To se ještě žádnému českému jachtaři nepovedlo.

Radost ze skvělého umístění kalí to, že po většinu závodu se tým Imerys pohyboval na medailových příčkách. V prvních dnech dlouho vedl, později tvrdě atakoval nejrychlejší jachtu Tales II.
Imerys jako jediná dokázala s Tales II držet krok. Bohužel za to draze zaplatila. Nejvýkonnější plachta na palubě nevydržela nápor větru a roztrhla se. Poslední tři dny závodu se tým snažil důležitou plachtu opravit. Bez ní ztrácel a propadal se startovním polem. Několikeré opravy v náročných podmínkách nebyly dostatečně trvalé na to, aby šla plachta použít.

Propad startovním polem byl nepříjemný, ale tým Imerys se nevzdával. Před cílem vítr slábl a to byla možnost ještě jednou zaútočit. V bezvětří se propracovával dopředu a dotahoval se na čelo závodu. Znovu se zdálo, že je medaile z těžkého závodu reálná.

Pak se však štěstěna otočila zády. Imerys uvízla na několik hodin v absolutním bezvětří. To byl konec. Na tři hodiny bylo dokonce nutné zakotvit, aby loď v bezvětří neodnesl zpět proud.
Znovu začalo foukat. Soupeřům přišel vítr dříve a Imerys se v posledních mílích propadla na sedmé místo.

I přes konečné umístění je třeba ocenit nádherný závod, který Phil Sharp, Milan Koláček a Adrien Hardy zajeli. Nebýt defektu plachty, bojovali by jako jediní se španělskou Tales II o vítězství. Jako jediní dokázali se superrychlou jachtou držet krok.

Milan Koláček řekl po závodě

O začátku závodu

„Byla to velká zkušenost. Moře daleko na severu je jiné. U Newfoundlandu byl život v moři cítit ve vzduchu. Velcí delfíni, plankton, který v noci neuvěřitelné fosforeskoval a dokonce i velryby. Do jedné jsme málem vrazili! Následovalo několik dnů, kdy nebylo kvůli mlze téměř nic vidět. Nebylo vidět na příď, ani na vršek stěžně. Byli jsme v oblasti, kde hrozila srážka s ledovci. Zima byla vlhká, lezavá. Moře mělo jen 6°C."

O únavě

„Fyzicky byl závod velmi těžký. Jeli jsme na doraz. Stále znovu přerovnávání věcí uvnitř lodi. Po každém obratu! Do toho zima a málo spánku. A problémy technické. Motor nepracoval tak, jak měl, akumulátory nedržely energii, pak i časově náročné opravy spinakeru. To odčerpá síly. Únava se během závodu kumuluje a ke konci je to znát i na výkonosti, která klesá."

O závěru závodu

„Cíl byl bohužel pro nás smolný. Dostali jsme se do velmi slabého větru. Byli jsme velice blízko druhému ale i 7. místu. Kdokoli z vedoucího balíku mohl dojet za vedoucí španělskou lodí. V silném protiproudu jsme dokonce 3 hodiny kotvili na hloubce 40 metrů, abychom se neposunuli o 6 mil zpět."

 


2016 Milan Koláček | milan.kolacek@icloud.com | sevenmedia s.r.o. © 2016

© Copyright 2004-2019 - CMS Made Simple / This site is powered by CMS Made Simple version 1.11.10